„...a už o tom nechci slyšet! Jak si vůbec můžeš dovolit vyslovit tak nehoráznou prosbu! Zpátky domů...!!“
Podmračený Zeus se otočil a dal tak jasně najevo svůj postoj k mé touze. Pomalu odcházím řadou sloupoví, hlavu sklopenou.
„Pssst, Odysee!!! Možná bych věděla, jak ti pomoci!“
Kirké... čarodějnice proradná, co ta může vědět o přání námořníka, o mé lásce. O tom, jak mi schází vůně moře, barva nebe nad vodami. Jak jen může žena pochopit, jaký je rozdíl mezi solí v slzách a solí v mořské vodě v mých dlaních...
Pomalu se blíží, zvedá dlaně, pohled upřený do mých očí - začínám se topit v ... Číst cestopis