Řecko, řecké ostrovy - prohlížeč fotografií

Kythira 2019

Autem jsme dojeli až skoro k majáku, tady už musíme pěšky.

Maják Moudari

Výhled od majáku na Pelopones a lodě, tady jsou k nám nejblíže.

Zátiší u majáku

Pláž Agios Nikolaos vedle majáku

Ostrov nemá nouzi o různé prameny, dva z nich jsou například v severní vesničce Karavas. Tento se jmenuje Portokalia a měl by být minerální.

Tato pěšinka spojuje pramen Portokalia a Amir Ali.

Druhý pramen Amir Ali v Karavasu.

Kamenný most ve vesničce Potamos z doby britské nadvlády.

Nedělní dopolední trh ve vesničce Potamos

Na severu jsou také lesy, jeden je mezi vesničkami Potamos a Agia Pelagia.

Ochotný mnich nám odemkl kostlelík v klášteře Agios Theodoros.

První cíl v oblasti vesničky Mylopotamos, klášter Panaghia Orfani, bohužel zavřený.

Výšková hranice spáleniště u kláštera Panaghia Orfani

Cesta k jeskyni Agia Sofia na západě.

Cestou z parkoviště k jeskyni hrozně fučelo, ale u vstupu bylo zastíněné posezení pro čekající na další prohlídku, kde bylo velmi příjemně a vůbec zde nefoukalo.

Prohlídková trasa jeskyní Agia Sofia.

Lze pozorovat zrození nového krápníku.

Vodopád Nereida u vesničky Mylopotamos, na začátku asi 3 km dlouhého značeného okruhu.

Míjíme náhon starého vodního mlýna, podél jiného se jde, ještě v něm teče voda.

Druhý vodopád u vesničky Mylopotamos, v něm se i koupeme.

Třetí velký vodopád.

Údolí vodních mlýnů u vesničky Mylopotamos je plné vodních kaskád,

pozůstatků starých mlýnů,

... a kamenných mostů spojující vodní mlýny.

Údolí pokračuje dál až k moři, ale my pokračujeme značeným okruhem zpět do vesničky Mylopotamos.

Kato Chora, nad vchodem pozůstakty lva svatého Marka pozůstatek nadvlády Benátčanů.

Proplétáme se.

Ještěrka hlídá vstup do jednoho ze zdejších kostelů.

Zajíždíme ke kostelíku Agios Petros v Areoi.

Pláž Limnionas, na jedné straně s domečky pro lodičky a na druhé straně s výchozím místem pro výlet ke skalnímu bazénu.

Cestu ke skalnímu bazénku nám ukazují modré značky a kamenné pyramidky.

Ohlednutí zpět, tudy jsme šli, to ještě nevíme, co nás čeká dál. Cca 300 - 500 m lezení po skalách, potřebovali jsme obě ruce, tak jsme ani nefotili.

Zátoka za kterou se rapidně zhoršila cesta na lezení po skalách.

Malé jeskyně kousek před skalním jezírkem.

A tady to je - dnešní hlavní cíl - skalní jezírko, nazývané také jako Zelený bazén. Nezdá se to, ale není to jen louže, lze tu i plavat.

Výhled od radaru.

Stolová hora od radaru.

Doporučuji jet ke klášteru Panagia Myrtidiotissa starou cestou, je tu skalní brána. akorát pro jedno osobní auto.

Vyhlídka s křížem nad klášterem Panagia Myrtidiotissa, dá se tu i hezky posedět ve stínu.

Výhled na klášter Panagia Myrtiodiotisa a okolní krajinu.

Největší klášter Panagia Myrtidiotissa na ostrově, taky nejzelenější a nejnavševovanější a nej...

Cestou klášter Panagia Myrtidiotissa s vyhlídkovým křížem v pozadí.

Ukazatel u kláštera nás zavedl ke kostelíku Agios Nikolas o Krasas, který je přilepen na skále, ale jak se na ostrově zvykem je zamčeno.

Ale ty výhledy na skalnaté pobřeží za tu cestu stály.

Noční osvětlení zrekonstruovaného mlýna ve vesničce Kalokairines.

Krojovaní tanečníci na slavnosti v Kalokiarines.

A tady už tančí místní. Pán tančící jako první, je místní taneční mistr, viděli jsme ho tančit i v Potamosu a Agii Pelagii.

Výhledy jsou tu opravdu krásné, stačí vyjet/ vyjít na jakýkoliv kopec. Tady výhled od kláštera Agia Elessa, bohužel také zavřeného. Jednalo se náš první cíl v oblasti Livadi.

...odkud vítr vane.

Vyjíždíme ještě kousek výš k vysílačům, dál už to nejde, je zde vojenská základna. Výhled tentokráte na druhou stranu.

Výhled od vysílačů na klášter Agia Elessa.

Rarita - čtyřkostelí Agios Dimitrios v Pourku, bohužel také zavřeno.

Nejdelší kamenný most z dob britské nadvlády je v Katouni, prý se jedná o nejdelší kamenný most v Řecku.

Budova britské školy u Livadi je opuštěna v krajině.

Trochu novější pozůstatky lidské činnosti - parní válec před Chorou.

Prozkoumáváme hlavní "město" ostrova. Nahlížíme do úzkých a malebných uliček.

...

A tohle je celá Chora z benátského hradu.

Vstup do vnitřního hradu.

Jeden z kostelíků uvnitř hradu, jak je zvykem, je zavřeno.

Uvnitř hradu

...výhled na moře a ostrůvek Chytru

...i na co se dají použít kolejnice

...všude jsou tu roztroušena děla

... takhle se to tu klikatí všude.

Letovisko Kapsali z benátského hradu.

A tady letovisko Kapsali od kostelíka Agios Georgios na mysu. V pozadí na skále klášter.

Pohled na celou pláž v letovisku.

Vyplouváme s kapitánem Spirosem k ostrůvku Chytra, naskytají se nám nádherné výhledy na vzdalující se pevninu - na skále se tyčící hrad a vlevo od něj vykukuje Chora,

a naopak vpravo je celé letovisko Kapsali.

Samotná plavba byla zážitkem, tak rychle jsme snad ještě na vodě neletěli a tady už je jeskyně na ostrůvku Chytra. Obkroužili jsme ostrůvek, je to vlastně jedno velké skalisko s jeskyní uprostřed moře.

Rybář u ostrůvka Chytra

Ještě jsme se zastavili na koupání na této malé pláži.

A ještě jedna krátká zastávka u pláže Sparagario.

Klášter Agios Ioannis Engremnos na skále nad Kapsali.

Výhled z dolní části kláštera.

Výhled na Choru a hrad z dolní části kláštera.

Výhled z horní části kláštěra na letovisko Kapsali v pozadí ostrůvek Chytra.

A tady celá zátoka.

Tímto okénkem pozorovali nepřátele z kláštera.

Ostrůvek Chytra cestou k jeskyni Agia Sofia

Jeskyně Agia Sofia u vesničky Kalamos, pro nás asi nejhezčí ze zdejších.

Na vstupu je malý kostelík, ale nesmějí se tu zapalovat svíčky, škoda.

Interiér kostelíku v jeskyni Agia Sofia

Je tu krásná krápníková výzdoba, ale je potřeba silná baterka. Vyrušili jsme několik netopýrů, které nám pobouřeně poletovali nad hlavami.

Ale stojí to určitě za to, jeskyně je celkem velká a vysoká.

Vyhlášená pláž Fyri Amos na jihu ostrova s červenými oblázky.

Nedaleko odtud je pozorovatelna Agios Ioannis Theologos.

Úžasný výhled na okolní ostrůvky.

I Od pozorovatelny je na co koukat - ostrůvek Chytra.

Pláž Kaladi, na kterou se schází po více jak stovce schodů. Je to vlastně trojpláž.

Nejzajímavější je asi krajní pláž, plavali jsme z prostřední pláže okolo skalisek na krajní pláž, cestou zpět jsme plavali do této jeskyně.

Skalní tunel na krajní pláži.

Želví snůška na pláži Paleopoli.

Avlemonas - zde se podle legendy zrodila Afrodité

Osmihranná pevnost v Avlemonas, byla zavřená, ale dalo se dostat případně z druhé strany.

Vyjíždíme na další kopec, na jehož vrcholku stojí kostelíky Agios Georgis sto Vouno. V okolí se našly pozůstatky na Minojskou dobu. Už jenom ty výhledy určitě stojí za tu jízdu v největším vedru.

Výhled na hlavní přístav ostrova Diakofti.

Výhled na Avlemonas.

Výhled na klášter Agia Moni.

Ostrůvek Mykrykythira, který je hlavním přístavem ostrova a je spojený mostem s městečkem Diakofti a ostrůvek Prasonisi s lodním vrakem.

Podvečerní idyla u Diakofti

Vraky lodí u Diakofti

Vstup do jeskyně Chrousti - pavoučího království, vede sem značená trasa. Je to archeologické naleziště, které je oploceno, ale branka už je povalená.

Hledali jsme v Mitatě starý olivový lis a objevili tento bezejmenný skalní kostelík

... a také větrný mlýn.

Město duchů a pavouků - Paleochora, původní opuštěné hlavní město. Ta atmosféra je na sklonku dne jak z hororového filmu.

Prozkoumáváme město duchů.

Kocháme se výhledy do soutěsky Kaki Lagada a kroutíme hlavou, jak se sem mohl někdo dostat z moře.

Západ slunce nad kostelíkem Agia Varvara v Paleochoře.

Západ slunce kousek nad Paleochorou.

Vchod do jeskyně Agia Sofia, není ta kupole ze staré mořské miny?

Jeskyně Agia Sofia nad Agii Pelagii, byla asi nejmenší, ale krápníky zde byly také pěkné.

... hele to je moje auto

Cestou se nám naskytl výhled na kamenný most v Katouni.

Agia Pelagia od kostelíku severně za vesničkou.

Vypravili jsme se pěšky k soutěsce Kaki Lagada, nejdříve jsme šli po asfaltce, pak už po nezpevněné cestě. První divoká pláž, na které jsme relaxovali na začátku pobytu.

Cestou míjíme několik dalších pláží...například pláž Fyri Amos, na které jsme pak strávili ještě dva odpočinkové dny ve stínu stromů.

...další opuštěná červená pláž

... a kostelík Agios Nikolaos, k našemu překvapení byl otevřený. A poskytoval dostatek stínu na krátkou zastávku.

a ještě jedna pláž, tentokráte organizovaná pláž Lagáda, vlevo je jeskyně, krásně jsme si do ní zaplavali. Sem se se vrátili strávit zbytek dne.

Pláž Lagada z druhé strany, vlevo je trochu vidět jeskyně.

Ohlédnutí na Agii Pelagii.

A už jsme v cíli dnešní cesty u vyústění soutěsky Kaki Lagada. Přivítalo nás mečení zdejších horolezeckých koz.

A z druhé strany, vyzkoušeli jsme zde koupání v moři, laguna v soutěsce nás nelákala.

Všude tu kvetly agave, nejednalo se jen o uschlé stvoly.

A ještě pár obrázků z Agie Pelagie. Svítání je tu krásné.

A na východ slunce se vyplatí si přivstat.

A každý den je trochu jiný.

Při toulkách po ránu se dalo narazit i na místní prodavače ovoce, zeleniny. Přes den už objížděli všude možně.

Na letiště jsme dorazili brzy, někteří převažovali kufry a my jsme si prohlédli venkovní část letiště. Jidiné, co tu bylo zajímavé byla socha Alexandrose Aristotelouse Onassise, po kterém je místní letiště pojmenované.