Řecko, řecké ostrovy - prohlížeč fotografií

Agia Pelagia - naše zázemí po dobu 12 dnů.

Městská pláž je příjemná, ale bývá tu dost rušno.

Za koupáním se vydáváme po pobřeží jižním směrem a míjíme pláž Neos Kosmos.

Vystoupáme na kopeček, ohlédneme se za Ag. Pelagia a pod námi se ukazuje pláž Fyri Ammos.

Pokračujeme dále kolem kostelíku Agios Nikolaos ...

... odkud je pěkně vidět na pláž Kalamitsi. Docela se nám zamlouvá, ale není nám úplně jasné, kudy se k ní dostat (to zjistíme až při zpáteční cestě) a tak pokračujeme dále ...

... kolem pláže Lorentzos, která se nám líbí moc, ale již je obsazená dvěma páry a tak jim nebudeme narušovat soukromí a posuneme se ještě o kousek dál.

Na pláži Lagada je již přichystaný plážový servis, ale všechna lehátka jsou prázdná, což je pro nás velmi lákavé ...

... a tak neodoláme a užijeme si příjemné chvíle na krásné pláži úplně sami :-).

Když si odpočineme, popojdeme kousek dál, abychom okoukli pláž Limni a za ní ...

... nahlédli do kaňonu Barbarossa. Okolí Agia Pelagia je nádherné.

Půjčujeme skútr a vyrážíme na první výlet do blízkého Karavasu.

Vydáme se stezkou ...

... plnou pramenů ...

... vůní a květin ...

... modrých vážek ...

... je to taková zelená oázka, kde jsme si užili nesmírnou pohodu a vůbec se nám odtud nechtělo.

Ale když už jsme na severu, tak bychom chtěli vidět maják Moudari ...

... a jeho dávného předchůdce.

Sjedeme k pláži Ag. Nikolaos, kde jsme plánovali koupání. To bylo ale velmi rychlé, neboť se zatáhlo a začalo foukat.

Další den se vydáváme na jih. V Livadi obdivuje kostel Analipsi ...

... a o kousek dál se nám naskytne krásná podívaná, kterou musíme vidět zblízka ...

... a tak dojedeme do Katouni. Starý, kamenný most přetíná zelené údolíčko. Obdivujeme jeho klenby a v průvodci si čteme zamilovanou legendu, která tuto stavbu provází a už je nám jasné proč se mu říká "most lásky".

Další, menší kamenný most je v Potamosu.

Dojedeme do Chory a hned se nám naskytnou úžasné výhledy.

Víme, že to nejhezčí pokoukání je z místního hradu ...

... a tak zamíříme rovnou tam. Cestu lemují trsy rozkvetlých bodláků.

Na nádvoří září kostel Panagia Myrtiodissa.

A pak to přijde - stojíme u hradeb s otevřenou pusou a zíráme na tu nádheru.

Ať už se vrtnete na kteroukoliv stranu, výhledy jsou fascinující.

S pohledem na Choru opouštíme hrad a zamíříme konečně na pláž.

Cestou dolů na pláž zahlédneme tuto jeskynní kapličku, kde neodolám a lehce si zazvoním :-) ...

... nahlédneme dovnitř a zapálíme svíčku.

A pak už hurááá na tuto krásku - pláž Sparagario, jedna z nejkrásnějších na ostrově.

Měli jsme ji celou dobu jen pro sebe a bylo nám líto, že musíme odejít. Slíbili jsme si, že se sem během dovolené ještě vrátíme a užijeme si tu nádheru delší dobu. Bohužel nám to ostatní krásy ostrova již nedovolily.

Zajeli jsme ještě krátce do Kapsali ...

... omrkli maják, odkud máme pláž Sparagario jako na dlani.

V těchto místech máme ještě jeden cíl - klášter Agios Ioannis Engremnos. Z Kapsali stoupáme silničkou vzhůru a opět se kocháme tou krásou kolem.

Skútr necháme u silnice a pěšinkou dojdeme pod klášter a pak po schodech nahoru ...

... bohužel zámek na dveřích mluví jasně :-(, ...

...ale za tyto výhledy nám ten výšlap rozhodně stál!

Cestou domů se zastavíme v jeskyni Agia Sofia u Kalamosu.

V jeskyni je malebná kaplička ...

... a za ní se otevírá krápníková jeskyně ...

... a my s baterkou prozkoumáme její zajímavé útroby.

Sluníčko vychází a rodí se nový den, na který se moc těšíme.

Ráno vyrážíme do Mylopotamosu, ...

... kde nás zaujme vysoká zvonice ...

... a roztomilé obchůdky ...

... se vším možným.

Ale to hlavní, kvůli čemu jsme do Mylopotamosu přijeli, je údolí vodních mlýnů.

Stezka začíná u nejvyššího vodopádu Neraida ...

... člověk si najednou připadá jako v jiném světě.

Vydáváme se podél říčky. Cestou míjíme krásně zrekonstruovaný vodní mlýn a pak dále po stezce narážíme na další, polorozpadlé mlýny.

Všude je plno vody, vzrostlých platanů, topolů, květin ...

... každou chvilku spatříme menší, či větší vodopády ...

... občas musíme přehopsat po kamenech, ...

... abychom spatřili další nádherné scenérie ...

... a že jich tu je!

...

Kamenné mostky dotvářejí dokonalý dojem ...

... a poslední vodopád byla třešnička na dortu tohoto výletu.

Údolí vodních mlýmu Mylopotamos byl jeden z nejhezčích výletů naší dovolené a bylo moc těžké vybrat jen pár fotek.

Kousek za Mylopotamos navštívíme starou osadu ...

... Kato Chora ...

... nad strmou roklí.

A teď frrrrr na pláž! Dojedeme ke klášteru Panaghia Orfani, kde necháme skútr ...

... a pokračujeme pěšky ...

... krásnou krajinou směrem k moři ...

... procházka trvá asi 20 min ...

... a pak spatříme tuto nádheru. Další kythirský plážový skvost se jmenuje Kalami ...

... a nachází se na konci malého kaňonu.

Je pravda, že dostat se na ní, není zadarmo a zažijeme trochu adrenalinu, ...

... ale ta námaha za to stojí, to mi věřte!

Na Kythiře jsme nezaháleli ani chvilku a následující den se vydali za dalšími zajímavostmi ostrova. Začali jsme v Paleochoře, ...

... kde procházíme zbytky starého byzantského města, vystavěného nad kaňonem Kakia Langada ...

... kolem jsou rozpadající se zdi domů a zříceniny kostelů.

Paleochora má velmi smutnou historii, když byla v r. 1537 dobita a vypleněna pirátem Barbarossou.

Zavražděno zde bylo stovky obyvatel ... ... smutné místo.

V tomto období ostrov přenádherně kvetl na každém kroku, takže cestování krajinou byla pastva pro oči.

...

Dojedeme ke klášteru Agia Moni, který je postaven na vrcholku hory ...

... a jsou od něj krásné výhledy na pobřeží. V dáli tušíme pláže Kambonada a Fyri Ammos.

Nádvoří kláštera s kostelní věží.

A když obejdeme klášter zezadu, naskytne se nám opět jeden z dechberoucích pohledů. Přístav Diakofti a ostrůvek Prasonisi s vrakem lodi.

Neodoláme a sjíždíme do Diakofti. Barvy moře jsou tady fascinující ...

... jemný písek a tyrkysové moře ... to nemá chybu.

Aby té krásy nebylo málo, posuneme se o kousek dál po pobřeží, do Avlemonas.

Vesnička mezi dvěma malými zátokami je velmi malebná a fotogenická.

Najdete tady i osmihrannou benátskou pevnost.

Kouzlo mu jistě dodává i legenda o zrození Afrodity. Je to místo, na které se nezapomíná ...

Nějak se dnes té nádhery nemůžeme nabažit a tak přidáme ještě další perlu kythirskou - pláž Kaladi ...

... natěšení na koupání seběhneme schody ...

... a jelikož na prostřední pláži je pár lidí, zaplujeme na menší plážičku vlevo ...

... tady si dopřejeme božského klidu a parádního koupání.

Na Kaladi se během naší dovolené vrátíme ještě jednou, protože tato pláž si o to přímo říká.

Tentokrát zvolíme až 3. pláž napravo a skalním tunelem projdeme dál ...

... na miniplážičku, kde strávíme několik hodin. Pod vodou jsou velmi zajímavé skalní útvary a jeskyňky, tak užíváme šnorchlování dosyta. Doplaveme i na vedlejší pláž Vlycháda. Tak tady se nám tedy líbilo mooc :-)

Náš příští výlet směřujeme opět na jih a máme v plánu si užít plážový den. Sjedeme na pláž Chalkos ...

... ale je tu pár lidí a navíc tu děsně fučí a tak nezůstáváme.

V této oblasti máme pár tajných tipů a tak se vydáváme na průzkum. Dojedeme na pláž Vroulea. Nachází se v moc pěkném zálivu, ale na delší pobyt nás pláž neláká a tak si tady dáme odpočinkovou, občerstvovací pauzu ...

... a vyrážíme za hlavním bodem dnešního dne. Jelikož se kvalita cesty dost zhoršuje, odstavíme skútr a pokračujeme po svých nádherným, zeleným krajem mezi olivami, vinnou révou ...

... směrem k moři ...

... a asi po 30 minutách vidíme náš cíl na konci kaňonu.

Cesta se mění v kozí stezku, kterou klesáme dolů ...

... na nádhernou pláž Steno Avlaki - další plážová pecka na Kythiře, kde jsme byli celou dobu úplně sami.

Na pláži byly na skalách zajímavé kresby, jejichž původ nám nebyl vůbec jasný. Možná bude mít někdo z Vás vysvětlení ... ?

Další den je opět ve znamení "tajných plážových tipů". Tentokrát jsme na severu, na cestě z Karavasu směrem k majáku. Opět necháme skútr stát a pokračujeme pěšky.

Víme, že nás čeká asi 50 min pochoďáku. Plusy = nádherné výhledy. Mínusy = spousta pavučin, pavouků, pichlavých keříků, zarostlých cestiček ...

... ale zvládli jsme to! ...

... a opět nás hřeje ten úžasný pocit, že krásné pláže si člověk prostě musí zasloužit ...

... Pláž Amoutses ...

... malý ráj na Kythiře.

Při cestě zpátky omrkneme letovisko Platia Ammos ...

... a zastavíme se na pláži Fourni na krátké koupání. Byl to krásný den.

Kythira je opravdu ostrov, který Vás neustále překvapuje. Když už si myslíte, že jste to nejhezčí viděli, vyrazí Vám dech další nádhera ...

... pláž Kambonada ...

... je prostě úchvatná ...

... a také nezapomenutelná!

Kambonada vlastně sousedí s další nádhernou pláží, na kterou vede klikatá cesta ...

... Fyri Ammos ...

... i tady je fajn koupačka.

Při návratu si užíváme výhledy na pláže Paleopoli a Limni ...

... a necháme se zlákat k prudkému výjezdu ke kostelíku Ag. Georgios ...

... máme tu jako na dlani Avlemonas ...

... a také Diakofti.

A ještě jednou zamíříme na jih ostrova ...

... k největšímu klášteru ...

... zasvěcenému patronce ostrova Svaté Myrtidiotisse. Jelikož nejsme vhodně oblečeni, projdeme jen krásné nádvoří a netroufáme si nahlížet do dalších částí kláštera. Ale i tak je to nádhera.

Dlouhým, šestikilometrovým sjezdem se dostaneme k pláži Melidoni v krásném zálivu. Bohužel je tu dost lidí a tím pro nás pláž ztrácí kouzlo. Chvíli se kocháme výhledy na ostrůvek Chytra a mizíme.

Náš poslední výlet začneme v krásném zálivu Limnionas, kde necháme skútřík ...

... a vydáváme se na další pochoďáček k mořskému oku "Green pool". První polovina je kozí stezkou mezi keříčky ...

... v tomto období krásně kvete tymián a je to nádherná podívaná.

Když se dostaneme k pobřeží, spatříme z výšky malé mořské oko, ale nenecháme se zmást. Víme, že toto ještě není cíl naší cesty, že to nejhorší nás ještě čeká.

A je to tady! Přelézáme ostré kameny a skály, trošku bloudíme, neboť se nám občas ztrácí značky (tady byly modré puntíky nebo kamenní mužíci) ...

... a v tomto místě, kde musíme překonat pár metrů po úzké skalní římse, se fakt trochu bojím. Nedívat se dolů a opatrně podél skály přejít ten kousek ...

... a pak spatříte tu krásu zelenou :-), ze které Vás přechází zrak. Oko je asi 6 - 7 m nad hladinou moře, takže na jedné straně pod Vámi doráží vlny ...

... a na té druhé je božská oáza s průzračnou a teplou vodou. Samozřejmě, že jsme si tu pohodičku vychutnávali jen ve dvou :-). Náš poslední výlet nemohl být krásnější!

A už je tady to smutné loučení s nádherným ostrovem, který nás nenechal příliš odpočinout, protože tolik rozmanité nádhery pohromadě jsme snad jinde neviděli ...