Agios Nikitas 25.6.-5.7.2008

Dovolenou na Lefkadu jsme si vybrali kvůli její krásné přírodě a nádherným plážím. Záměrně jsme si zvolili letovisko Agios Nikitas, které je na západním pobřeží a je tak dobrým výchozím místem pro podnikání výletů na ty nejkrásnější pláže, které nabízí právě západní pobřeží.

Odlet jsme měli 25.6.2008 v 6:35 z ruzyňského letiště. Na letiště v Preveze jsme dosedli před desátou hodinou místního času. Cesta autobusem do Agios Nikitas trvala něco přes půl hodiny.

Když jsme se ubytovali, vyrazili jsme na obhlídku městečka a místní městské pláže. Agios Nikitas jsme si hned zamilovali. Vyhovovalo nám, že to není obrovské středisko s hotelovými komplexi, ale klidné a velice příjemné místo pro prožití naší dovolené. Objevili jsme čtyři markety a spoustu taveren, z kterých si budeme moci vybírat. Když jsme došli hlavní ulicí až dolů na pláž, byli jsme překvapeni krásnou průzračnou vodou. Pláž je docela malinká, a proto je většinou přeplněná. Pro dnešek nám to ale nevadilo a našli jsme si klidné místo mezi kameny, kde nás nikdo nerušil a mi si užívali sluníčka a báječného moře. U pláže kotvilo několik lodí, ale na čistotě vody se to nijak neprojevovalo. Jediná loď, která vyjížděla byl trv. Milos expres, který odvážel a přivážel turisty na nedalekou pláž Milos. Večer jsme si šli dát vynikající řecký salát a pak jsme vyrazili na noční procházku po pobřeží . Cesta je příjemně osvětlena a v dálce lze zahlédnout osvětlené hlavní město.

Druhý den jsme se vydali na pláž Milos . Cestou jsme se ještě stavili v marketu pro slunečník, protože teploty byly opravdu vysoké a sluníčku mělo sílu, tak jsme nechtěli riskovat úpal. Cesta na pláž vedla pěšinou přes kopec, částečně mezi stromy, které nabízeli stín. Šli jsme asi 10 minut, když se před námi objevila ta nádhera. Průzračně modré moře, bílá písčito oblázková pláž a minimum lidí. Našli jsme si místo tak, že na 20m od nás nikdo nebyl. Občas někoho přivezl Milos expres, ale tito lidé zůstávali na kraji pláže v místě vylodění. Milos je opravdu krásná pláž, která za to přejití kopce určitě stojí!

Třetí den jsme si šli vypůjčit skútr, v Agios Nikitas je na výběr ze dvou půjčoven. Jelikož jsme na skútru chtěli jezdit ve dvou a cesty po ostrově, hlavně z pláží, jsou s velkým převýšením, volili jsme radši silnější skútr o obsahu 100ccm a vyšel nás na 15euro za den včetně kompletního pojištění. Měli jsme ho půjčený na 5 dní a bohatě to stačilo. První den se skútrem jsme vyrazili na pláž Egremni. Cesta po ostrově byla až na nekonečné serpentiny moc krásná. Olivové háje střídaly vyhlídky na nepopsatelně krásné pobřeží, projížděli jsme malebnými vesničkami, míjeli včelí úly a prodejce medu. Silnice byly převážně se skoro nově položeným asfaltem, jen místy se drolily. Jen kousek sjezdu k Egremni byla štěrková cesta, která nejspíš čeká na nový asfalt. Už dopředu jsme věděli, že pláž Egremni je moc krásná i přesto nám první pohledy na jí braly dech . Seběhli jsme 350 schodů a už jsme hledali místo k ležení. Najít si zde soukromí není vůbec těžké, pláž je tak dlouhá, že když vám nevadí chvilka chůze po oblázcích najdete si místo, kam na Vás ostatní nedohlédnou. Příjemný je i bar přímo na pláži , když se potřebujete osvěžit, protože vody, které jsme měli s sebou byli po pár hodinách jako kafe. Cesta na zpět k parkovišti po oněch 350 schodech a dnu stráveném na sluníčku vyžaduje aspoň 3 přestávky ve stínu, ale stojí to za to. Cesta na skútru nás pak krásně osvěžila. Večer jsme vyzkoušeli další tavernu a objevili stánek kde prodávali výborné grilované kukuřičné klasy.

Na čtvrtý den jsme měli naplánovanou cestu na pláž Porto Katsiki. Když jsme dojeli byla už docela zaplněná lidmi a výletními loďmi. To nám ovšem nezkazilo vychutnat si tu krásu, kterou Porto Katsiki nabízí . Vůbec se nedivým, že ji někteří průvodci označují jako 8. nejkrásnější pláž na světě, určitě si toto označení zaslouží. Z Porto Katsiki jsme pokračovali na nejjižnější část ostrova mys Dukáto . Cesta vedla krásnou a provoněnou přírodou po úplně nové asfaltové cestě, která končí kousek pod majákem . Vyšli jsme na maják, který je už trochu zchátralý a užívali si pohledy na útesy , protější ostrov Kefalonii a letovisko Vassiliki. Cestou z majáku jsme ještě odbočili na pláž Gialos, ke které vedla nepříjemná cesta. Na pláž jsme ani nedorazili, protože už shora nás nijak nezaujala.

Náš pátý den pobytu a třetí den se skútrem jsme vyjeli na nedalekou pláž Kavalikeftá u vesnice Kalamitsi. Na rozdíl už od zmiňovaných pláží je tato členěna docela velkými kameny a je to příjemné zpestření. Strávili jsme tu skoro celý den.

Šestý den jsme se rozhodli, že si přivstaneme, protože bychom chtěli zažít pláž Porto Katsiki bez lidí. Jízda svěžím probouzejícím se ostrovem byla nezapomenutelná. Naše přání se nám splnilo a mi byli jako první na Porto Katsiki a pláž patřila jen a jen nám. Byl to zážitek, který bych přála každému. A jelikož jsme měli právo prvního výběru místa, vybrali jsme takové, že nám nevadilo na přelidněné pláži strávit i zbytek dne. Na večer jsme se jen tak ze zvědavosti jeli ještě podívat do hlavního města Lefkády , nijak zvlášť nás to sem nelákalo, ale když jsme si prošli pulsující hlavní ulici, nábřeží s bary a přístav, věděli jsme, že si ještě musíme udělat čas a pořádně si to tu projít.

Sedmý den byl náš poslední den se skútrem a tak jsme se rozhodli, že se vydáme tam, kde se nám líbilo nejvíce a to na pláž Egremni. Z Egremni jsme se vraceli o něco dříve, abychom se mohli ještě vydat do hlavního města. Večer to tu opravdu žilo, prošli jsme si luxusní obchody, dali si frapé na hlavním náměstí a vstřebávali místní atmosféru. Byl to velmi krásně strávený večer.

Osmý den ráno jsme šli vrátit skútr a byli rádi, že jsme to na něm zvládli bez újmy na zdraví. Po pěti dnech výletů jsme si udělali relaxační den na pokoji a večer v příjemném prostředí baru na pláži v Agios Nikitas.

Devátý den jsme se opět vydali na místní pláž Milos. Opět to bylo moc krásné.

Desátý den jsme již byli značně unaveni sluníčkem, protože nám počasí přálo a po celých 11 dní naší dovolené bylo krásně s vysokými teplotami, tak jsme se jen tak brouzdali po pobřeží městské pláže v Agios a pozorovali rybky a kraby mezi kameny. Také jsme si zašli do našeho oblíbeného baru na pláži a vychutnávali si nejlepší frape ve městě, šplouchání moře a vzpomínali na to vše krásné co jsme zde prožili a viděli.

Jedenáctý den byl dnem odletu a návratu z ráje do reality. Rozloučili jsme se s Agios Nikitas, našim studiem, nádherným ostrovem a autobus už s námi mířil na letiště.
Lefkada nás jedním slovem okouzlila a předčila všechna naše očekávání. Určitě se sem vrátíme a znovu se budeme kochat neuvěřitelnými pohledy na ty nejkrásnější pláže.